Rozvoj dětské motoriky v 10. až 12. měsíci života

Poslední tři měsíce prvního roku života jsou doslova nabité pokroky a úspěchy.

Děťátko má radost z přítomnosti rodičů, zkouší stále nové pohyby a hry, reaguje čím dál citlivěji na různá slova nebo věty. Nejraději by se samo po svých pustilo do objevování světa, ale toho se rodiče obvykle dočkají až v době, kdy potomek slaví první narozeniny. Zajímavé je, že hodně dětí udělá své první nesmělé krůčky skutečně v tuto dobu nebo jen pár dní před či po tomto termínu.

Každopádně, díky opoře, se batole už udrží na nohou. Oporou může být dospělý člověk nebo třeba nábytek, o který se dítě přidržuje či opírá. Podél nábytku se také umí posouvat drobnými krůčky a je to vlastně nácvik na samostatnou chůzi, která se dříve či později dostaví.

Umí vyslovit ta dvě nejkrásnější slova na světě,

a to máma a táta. Někdy se jako první raduje babička, a to když batole řekne „baba“. Dítě už ví, komu toto oslovení přiřadit. Rozumí i tomu, co znamená zákaz, tedy krátké slůvko „ne“. Neznamená to ale, že poslechne. Každopádně však ví, co se od něj očekává.

Komunikace mezi batoletem a jeho rodiči se zdokonaluje, dítě víceméně rozumí často opakovaným výrazům, i když je nedokáže vyslovit. Podle intonace také pozná, zda se rodiče zlobí nebo mají radost. Osvojuje si různá gesta, a tímto způsobem se s rodiči domlouvá. Proto cizím lidem připadá dorozumívání mezi rodiči a jejich potomkem často nesrozumitelné. Než se totiž takováto sada gest vytvoří, nějakou dobu to trvá. Navíc, co rodina, to naprosto specifická domluva, takže rozhodně nelze mezi dětmi zobecňovat.

Na konci prvního roku dítěte může být škála pohybů a projevů, které si dvě stejně staré děti osvojily, poměrně rozmanitá, pokrok nemusí přicházet ve stejném pořadí. Hodně záleží na konkrétních podmínkách, v nichž batolata vyrůstají. Navíc každé je už od narození jedinečná osobnost. Pokud by ale rodiče měli podezření na nějaké odlišnosti ve vývoji, je dobré co nejdříve kontaktovat lékaře.